Smluvní pokuta slouží jako sankce za porušení smlouvy. Jejím cílem je motivovat smluvní strany k řádnému plnění svých povinností a zároveň kompenzovat věřiteli případnou škodu, která mu porušením smlouvy vznikla.
Hlavní vlastnosti smluvní pokuty:
- Je smluvní, tzn. vzniká pouze na základě dohody mezi stranami.
- Může být sjednána pro jakýkoli druh porušení smlouvy, ať už se jedná o prodlení s plněním, vady plnění, nebo i úplné jeho neplnění.
- Na výše smluvní pokuty se lze domluvit, avšak nesmí být nepřiměřeně vysoká. Soud ji může v případě sporu zmírnit.
- Smluvní pokuta je nezávislá na náhradě škody. To znamená, že věřitel má nárok na smluvní pokutu i v případě, že mu porušením smlouvy nevznikla žádná škoda.
- Smluvní pokuta se automaticky stává splatnou v momentě, kdy dojde k porušení smlouvy, o kterém se smluvní pokuta sjednala. Věřitel ji pak může vymáhat soudně.
Důležité:
- Smluvní pokuta se liší od náhrady škody. Náhrada škody slouží k tomu, aby věřiteli byla kompenzována skutečná škoda, která mu porušením smlouvy vznikla. Smluvní pokuta naproti tomu slouží jako sankce a nemusí nutně odpovídat výši škody.