Zástavní právo je věcné právo k cizí věci, které slouží k zajištění dluhu v ujednané výši pro případ, že nebude dlužníkem včas a řádně splněn. Předmětem zástavně právního vztahu je zástava, která může být v případě nesplnění pohledávky zpeněžena a výtěžek získá věřitel.
Základní funkce zástavního práva:
- Zajišťovací funkce: Zástavní právo slouží k zajištění dluhu. Věřitel má tak jistotu, že v případě nesplnění dluhu bude moci uspokojit svou pohledávku z výtěžku zpeněžení zástavy.
- Motivační funkce: Zástavní právo motivuje dlužníka ke splnění dluhu.
Předmětem zástavy může být jakákoliv movitá i nemovitá věc, která splňuje požadavky na obchodovatelnost a rychlé zpeněžení. To znamená, že věc musí být v takovém stavu, aby ji bylo možné prodat na trhu za obvyklou cenu. Mezi nejčastější předměty zástavy patří:
- Nemovitosti (např. pozemky, budovy, byty)
- Movitosti (např. automobily, motocykly, lodě, letadla)
- Cenné papíry (např. akcie, dluhopisy)
- Peněžní prostředky
- Pohledávky
Vznik zástavního práva:
Zástavní právo vzniká několika způsoby:
- Smlouvou: Nejběžnějším způsobem vzniku zástavního práva je smlouva mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem. V této smlouvě se ujedná obsah zástavního práva, tj. předmět zástavy, výše zajištěné pohledávky a další práva a povinnosti smluvních stran.
- Zákonem: V některých případech zástavní právo vzniká ze zákona, aniž by bylo nutné uzavřít smlouvu. Například ze zákona vzniká zástavní právo v případě zástavy nemovitosti ve prospěch hypotečního věřitele.
- Soudním rozhodnutím: Soud může v odůvodněných případech rozhodnout o vzniku zástavního práva, i když s tím nesouhlasí zástavní dlužník.
Zástavní právo se zapisuje do katastru nemovitostí v případě nemovitostí a do rejstříku zástav v případě movitých věcí.
Zástavní právo je poměrně složitá právní problematika. Pokud uvažujete o jeho zřízení, je vhodné se obrátit na advokáta, který vám poradí s dalším postupem.